Tento rozhovor můžeme klidně úvést známým vtipem: „Představte si, taková drzost, ve tři hodiny v noci u mě zazvonil soused! Jsem se tak lekl, že mi málem upadla vrtačka z ruky."
Tohle se samozřejmě Davidovi Benešovi, přezdívanému také jako pan prezident, nemůže stát :-) Je to profík ve svém oboru a to se s vrtačkou v ruce nenarodil, ale vše se naučil sám. Zjistil, že ho to baví více, než čalounění pohovek. Pokud se o této zajímavé profesi chcete dozvědět víc, neváhejte číst dál.
Davide, tak nám trochu v úvodu představ Tvou práci.
Ahoj, jmenuji se David a zaměřuji se na vytváření všech druhů děr :-) Jedná se o diamantové (jádrové) vrtání do 500 mm, kotvení různých šroubovic, ale taky řezání železobetonových konstrukcí a broušení. Pracujeme často na velkých stavbách, ale na zavolaní třeba děláme i různé díry v rodinných domečcích, kde třeba přes cihlu vyvrtáme díru na digestoř. Věnuji se tomu už asi 10 let, pracuji ve dvojici s člověkem, který je má hodně vzdálená rodina. Děláme po celé České i Slovenské republice. Většinou denně dojíždíme na různá místa, v případě většího rozsahu práce na místě i přespáváme.
Která místa a druh práce byly pro Tebe nejzajímavější?
Makali jsme třeba na nejvyšší budově v České republice, na Az Toweru (na střeše i ve sklepě) a hodně zajímavé to bylo i v Brně v podzemí, jelikož je toto město celé podsklepené. Byli jsme pod Zelným trhem, ale i pod Cejlem. Mnoho lidí o tom vůbec ani netuší. Veškeré technologické sítě jsou v podzemí, v různých hloubkách, což je i důvodem nemožnosti mít v Brně metro. Nedávno jsem zase třeba brousil pro jednoho zámožného člověka bazén, nebo spíš výběh pro medvědy :-), tak to vypadalo. Je toho opravdu mnoho. Dále jsme výhradní partneři pro vrtání pro MZ Liberec, kteří kotví mechanické ruce ve veškerých nemocnicích v ČR. Kotvíme chladící věže v obalovnách a mnoho dalšího...
Čemu všemu ses věnoval v minulosti? Máš na vrtání odborné vzdělání?
Nemám. Jsem vyučen čalouníkem. Měl jsem dvě zajímavé pracovní nabídky ihned po škole, ale z důvodu zamilovanosti do jedné dívky jsem se na to vykašlal. Nakonec jsem se přes známost dostal k vrtání pro firmu Dasi. Jednou jsem na stavbě potkal konkurenci a přešel k ní. Chtěl jsem se zde naučit něco nového. Jednalo se o vrtání komínu. Nicméně mě můj šéf nalákal opět zpátky, kde jsem se nakonec cítil líp a jsem tam dodnes.
Jaké byly začátky Tvé „vrtací“ kariéry?
Uvedl mě do nich můj šéf. Bylo to hodně divoký, nevěděl jsem, co mám dělat, jak to dělat, pořád jsem byl ve stresu, že něco pokazím. Prostě poseroutka. Má chyba by nás vyšla hodně draho. Naštěstí jsem se do toho nakonec dostal a dodnes vrtám sebevědomě :-)
Zkus nám obecně popsat, jak tvá práce vypadá, jak se u ní chráníš?
Jako subdodavatelé většinou přijedeme na místo, kde něco „hoří“, kde se něco nepovedlo a je nutný náš vrtací zásah :-) Bereme spíš menší zakázky, abysme vše bez stresu zvládli. Všechno potřebné si vozíme s sebou v autě, včetně pracovních oděvů. Příprava probíhá pořád stejně, nachystám si svůj stroj a jdu udělat díru :-) Vše, co potřebuji, je jen křížek, kde je potřeba vrtat, elektřina a přívod vody. Voda je nutná pro chlazení vrtačky i vrtáku a na vyplavování cementového mlíčka. Bez chlazení by se vše zalepilo, stačí pár sekund a bylo by po všem. Náprava chyby pak trvá několik hodin, bohužel se to občas stane. Osobně při práci mám nasazená sluchátka, protože se pracuje při velkém hluku a mám rád své uši. Některé stavby vyžadují, abysme měli všechny ochranné pomůcky: vesty, helmy, brejle, sluchátka, spíš ale výjimečně.
Je vrtání fyzicky náročné?
Ano, je a ne jen vrtání. Už jen přesun samotného vybavení. Zabrat dají třeba i bourací práce, nebo řezání 60-90 kilových panelů za sucha, ruční likvidace bytových jader. Nutno ale říct, že to není až tak zničující, že bych přijel domů lehl a spal vyčerpáním. Po práci mi stačí zajít si na dobrý pivko a síly se opět vrátí :-) A naštěstí je můj šéf natolik rozumný, že odmítne zakázku, která by byla nezvládnutelná v nějakém termínu a kde bysme se úplně zničili. Přihlíží se hlavně k tomu, že to děláme jen ve dvou.
Co peníze? Kolik si vyděláváš?
Začínal jsem na 100 Kč/hod., nyní díky zkušenostem je to už téměř na 200 Kč/hod. a doufám, že to bude časem ještě víc :-)
Jaké vidíš minusy a plusy Tvé práce?
Minusy určitě ve formě, jakou jsem vyplácen. Finančně jsem bohužel zajištěn dle toho, kolik je práce. Mám sice hodinovou mzdu, ale někdy je té práce málo, takže méně peněz.. Šéf se to snaží zachránit tím, že uděláme někde nějaký servis, ale to mě stejně nevytrhne trn z paty, jsem tímto hodně bitý. Toto mi hodně vadí. Ale zas na druhou stranu, jsem placen od té doby, kdy sednu do auta, ať jedeme kamkoliv, už to se počítá. Další negativní věc, nejsem vůbec pánem svého života. Můj pracovní život končí, až přijdu domů. No jenomže kdy? To se neví. Nejsem si totiž schopný nikdy říct, že příští týden budu ve čtyři hodiny odpoledne doma. Nemůžu si nic naplánovat, třeba s holkami rande, posezení s přáteli nebo jen obyčejný ostříhání od kadeřníka. Když mě šéf zavolá, musím jít.
Všechno mi to ale kompenzuje skvělý pocit z toho, že je má práce opravdu rozmanitá, nemonotónní a jinde. Nejsem zavřený někde ve fabrice, jsem na zemi, nad zemí i pod zemí :-), na místech, kde se normálně člověk jen tak nedostane. A baví mě.
Uzavřel bych to ale nejdůležitějším plusem. Když řeknu že jsem DIAMANTOVÝ SPECIALISTA A UDĚLÁM KAŽDOU DÍRU, všechny holky se za mnou ohlídnou :-D