Tuhle situaci určitě znáte – jdete na pohovor na práci svých snů. Jste si naprosto jistí, že se na to skvěle hodíte a že tohle prostě musí vyjít!
Ale chyba lávky – nedokážete se „vymáčknout“, neustále vám unikají ty správná slova a máte pocit, že jste neřekli všechno tak, jak jste chtěli.
Personalisté po sobě po straně házejí rozpačitými pohledy a přestože slíbí, že se ozvou, je vám jasné, že to opět nevyšlo… My vám teď poradíme tipy, se kterými se podobný neúspěch nebude opakovat!
1. Povídejte ze začátku o sobě
Chyba: Nemá moc smysl začít vykládat příběh vašich rodičů, kde jste studovali základní a střední školu, všechny práce a brigády, kterými jste si prošli … Uvědomte si, že personalisté můžou mít denně taky přes 20 pohovorů. A pokud každý začne vykládat obecné informace, které s touto pozicí nemají moc společného, pak prostě „vypnou“ - přestanou vás vnímat.
Správně: Dopředu si napište cca 4 body, které souvisí s nabízenou pozicí. A připravte si ke každému bodu konkrétní příběh z vašeho života. Vše stručné a jasné. Pokud na to bude prostor, rozpovídat se můžete vždy.
2. Co vás láká na této práci?
Chyba: Jednou z častých chyb jsou příliš univerzální fráze (kreativita, baví mě být mezi lidmi, jsem společenská/ý, flexibilita, tento typ práce mě baví, nevadí mi pracovat rukama…)
Správně: Opět odpovídejte konkrétně, případně si ke každému důvodu najděte nějaké vysvětlení. Nezapomínejte také, že podobnou pozici může nabízet více firem. Proto se vždy zaměřte i na zaměstanavatele. Vyzdvihněte nějaký klad společnosti, který její konkurenti nemají. Vysvětlete, že vám nejde jen o pozici, ale i o danou firmu a proč. Je to napříkald firma, která se zaměřuje na ekologii? Řekněte, že jste nadšený ekolog a třídič a tato společnost je pro vás tak ideální!
3. Jaký si představujete plat?
Chyba: Nejhorší odpověď: Nevím! Špatně je i příliš moc nebo málo, příliš agresivní anebo naopak nesmělý přístup. Rozhodně se rozpačitě neošívejte, nechichotejte a nedávejte najevo, že je vám to nepříjemné.
Správně: Jako ke všem ostatním otázkám, mějte nachystanou dopředu odpověď. Napište si, rozmezí, od-do. Pod kterou hranici již nejste ochotní jít? Jakmile ji stanovíte, neporušujte ji. Najděte si také na internetu kalkulačku platů. Napíšete pozici, vzdělání a region, ve kterém žijete a kalkulačka vám napíše průměrnou mzdu, kterou můžete očekávat.
4. Kde se vidíte za pár let?
Chyba: Odpovídat neurčitě, nevíte, jak to můžete vědět, a podobně. Také říct: „Na pozici, kterou nabízíte.“ není úplně ideální. Znamená to, že se nechcete v životě nikam posouvat, nemáte zájem o změny, jde vám jen o to, sedět si v teplém místečku a nenechat se nikým otravovat. Také nemluvte o svém osobním životě (chci už mít děti, být vdaná, mít barák...)
Správně: Orientujte se podle dané pozice. Jde o prodavačku? Pak nejspíše není moc možností se posunout. Řekněte například, že byste se chtěla stát manažerem směny, vedoucím brigádníků, apod. Jde o nižší manažerskou funkci? Chtějte vyšší! Ale nebuďte příliš agresivní, spíše umírnění a příjemní. Mluvte vždy jen o věcech přímo souvisejících s prací.
5. Z jakého důvodu dáváte výpověď ve vašem zaměstnání?
Chyba: Největší chybou je vždy pomlouvat bývalé šéfy. Pokud budete mluvit o neshodách s vedením a chyby házet na ně, personalisté si vždy představí, jak za nějakou dobu budete pomlouvat přímo je! Navíc na sebe prozradíte všechny chyby, které vám současný nebo bývalý šéf vyčítal.
Správně: Nečekaně je opět rada – buďte konkrétní. Zkuste se nezaměřovat na negativní věci v bývalé práci, ale pozitivní v nové. To znamená: neříkejte, že vás tohle a tamto nebavilo, ale spíše, že vás velmi láká nová práce, protože je více ve vašem oboru. Myslíte si, že se dostanete k psaní článků, což je vaší velkou zálibou. PR jste vždy studovali ve svém volnu, proto uvítáte větší prostor v této oblasti. A podobně.