Mzdový rozdíl mezi muži a ženami je velmi diskutované téma po celém světě, nicméně v Evropské unii je nyní opravdu aktuální, protože se právě připravuje pracovní novela pro celou EU, která se bude týkat nás všech.
Pojďme se tedy podívat, jak si stojí Česká republika, jaké místo zaujímáme v rámci Evropské unie, důvody vzniku rozdílu platů mezi pohlavími a jak tento rozpor ovlivňuje celou ekonomiku.
Máme pro vás bohužel špatnou zprávu, podle statistiky Indexu rovnosti v roce 2024 se Česká republika umístila na 25. místě z 27 zemí EU. Horší pozici tak zaujímá už jen Maďarsko a Rumunsko. Nejlepší příčky tradičně obsazují země jako Švédsko, Nizozemsko a Dánsko.
To je zajímavá otázka, protože do roku 2024 GPG (= gender pay gap / mzdový rozdíl mezi pohlavími) klesal, i když poměrně pomalým tempem. V roce 2000 nepoměr činil 22% v neprospěch žen, zatímco roku 2024 dosahoval 17,1%. Nicméně pandemie covidu a následné opatření negativně ovlivnili tento vývoj z více důvodů.
V roce 2024 se tempo snižování GPG zastavilo. Rozdíl je sice menší, pokud muž a žena zastávají stejnou pracovní pozici, avšak nůžky se rozevírají v tom smyslu, že ženy méně postupují na vyšší a vedoucí pozice, tím pádem pobírají nižší mzdy.
Pokud bude tento trend pokračovat dále stejnou dynamikou, rozpor ve výplatách se srovná za 134 let.
Čím vyšší je GPG, tím větší negativní vliv to má na státní ekonomiku. Konkrétně v ČR aktuálně nemáme problém s nezaměstnaností - ale spíše naopak v tom, že nám chybí pracovní síla. Je to způsobené mimo jiné i vysokou mírou pracovní neaktivity osob ve věku 25 - 34 let s vysokoškolským vzděláním. Průměr této neaktivity v zahraničí je 9%, zatímco v České republice je to 21% a do této skupiny spadají převážně ženy.
Pokud si uvědomíme, že poskytnout vysokoškolské vzdělání je pro stát finančně, zdrojově i časově náročná disciplína, která má být investicí do české ekonomiky, je zřejmé, že se jedná o nevyužití vložených financí, pracovního talentu, specializace a potenciálu, které poškozuje prosperitu národního hospodářství.
Již v 90. letech vláda přijala opatření, kvůli kterým GPG výrazně narostl:
- prodlužování rodičovské dovolené
- společné zdanění manželů + sleva na nepracující manželku
- na rodičovskou dovolenou chodí v drtivé většině matky, stát nepodporuje otcovskou účast
- snížila se dostupnost předškolního vzdělávání
Okolo roku 2000 se sice vláda snažila některé kroky zmírnit a snížit tak mzdový rozpor mezi pohlavími, nicméně spousta bariér v pracovním uplatnění žen zůstala:
V době, kdy je převážně žena doma s dětmi, se jí nevalorizuje plat. To znamená, že po návratu z rodičovské dovolené má stejnou mzdu jako v době, kdy odešla. Zatímco jejím kolegům se pravidelně navyšoval plat. Nejvyšší GPG vysledovala agentura STEM napříč všemi zeměmi u žen ve věku 35-45 let, což odpovídá době, kdy se ženy vrací z rodičovské dovolené do zaměstnání.
V EU průměrně 66,7% žen pracuje na částečný nebo poloviční úvazek, zatímco v ČR má 92% žen hlavní pracovní poměr. Je to z toho důvodu, že zde není zastoupena dostatečná nabídka flexibilních úvazků, což může být pro pracující matky malých dětí daleko větší problém než výše platu.
Nejvyšší GPG najdeme ve:
- finančnictví (na pozici finančních makléřů, kde dosahuje až 45%.)
- zdravotnictví (přestože je tento obor zastoupený převážně ženami, na pozici lékař / lékařka jsou značné rozdíly v platech.)
- IT, marketing, média
Naopak nejnižší GPG najdete v:
- gastronomii (okolo 1%)
- vzdělávání (způsobeno tabulkovým systémem platů.)
- administrativě (pracují zde převážně ženy.)
Pokud je to tak rozšířený problém napříč celým světem, ptáte se, co vlastně s tím? Na to se podíváme v dalším článku ZDE, kde rozebíráme kroky, které plánuje EU, co chystá v roce 2025 Česká republika a také strategie, které se již ve světě osvědčily. Pojďte se podívat s námi, co nás čeká.
Zdieľajte so svojimi priateľmi Sdílejte se svými přáteli
„Ideální práce ve Vašem městě“
